Smírčí kameny

Smírčí kříž nebo kámen býval postavený nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. Dva smírčí kameny si můžete prohlédnout v našem muzeu, ale nejdříve si o nich něco přečtěte:

Smírčí kámen od Červeného újezda

Kámen se nacházel v katastru obce ČERVENÝ ÚJEZD na vnější straně silničního příkopu po levé straně státní silnice č. 101, vedoucí z Červeného Újezda do Unhoště. Tato část katastrální trati se nazývá "Za ohradou".
Častým čištěním a prohlubováním příkopu došlo téměř zcela k jeho zakrytí. V terénu byla viditelná pouze vrchní část těla. Díky tomu byl objekt mechanicky narušován silničním strojem při vysekávání okolí příkopu. Při vyzvednutí objektu bylo zjištěno, že tělo bylo v zemi upevněno buližníkovými štěty, zlomky cihel a střešní krytiny. Pod kamenem nebyl nalezen žádný předmět, ani zvláštní zabarvení podloží, které by dokládalo toto umístění jako původní. Na indikační skizze stabilního katastru z roku 1843 není objekt zakreslen. Z toho lze usoudit, že pokud měl objekt původně funkci mezního kamene, v uvedené době ji již postrádal a stal se pouhým patníkem mimojdoucí komunikace.
Při současné úrovni poznání nelze rozhodnout, zda se jedná o mezní kámen či tzv. smírčí kříž. Dle uvedení respondentky pí. Vlčkové, nar. 1915, se traduje, že se na místě kamene odehrál hrdelní zločin. Bližší podrobnosti však nejsou známy. V povědomí místních obyvatel je objekt znám jen u části starší generace.

Materiál: karbonský arkózový pískovec

Rozměry: objekt je vytesán do nepravidelného kvádru, výška kamene je 132 cm, čelní šíře 55 cm, boční šíře kolísá od 13 do 25 cm (od vrcholu kamene se rozšiřuje směrem dolů).

Transfer do Melicharova vlastivědného muzea: 2. 8. 1996.

Celní kolo od Unhoště

Kámen se nacházel po pravé straně státní silnice č. 201, vedoucí z Unhoště na Horní Bezděkov, nedaleko bývalého Urbanova pivovaru (170 cm od kraje vozovky, na vnější straně příkopu), na rozhraní katastrů obcí Unhošť a Kyšice v katastrální trati zvané "Na Kocourku".
Objekt je silně narušen erozí, podpořenou pravděpodobně chemickými posypy mimojdoucí komunikace. Jeho reliéfy jsou špatně čitelné, umístění v muzeu může tedy poskytnout také prostor pro případný restaurátorský zásah.
Dosavadní poloha objektu není patrně původní, neboť silnice hluboko protíná svah původního terénu. Ze současného stavu poznání nelze přesněji určit dobu vzniku stávajícího stavu průběhu komunikace. Dle indikační skicy stabilního katastru z roku 1843 se můžeme domnívat, že místní terénní úpravy, související patrně také s umístěním objektu, poroběhly již před tímto rokem. Objekt zde není zakreslen, neboť patrně v té době postrádal svou původní funkci a stal se pouhým "patníkem" mimojdoucí komunikace jako tomu bylo pravděpodobně i v případě objektu v katastru obce Červený Újezd V místě nálezu nebyly nalezeny žádné předměty potvrzující původní umístění objektu.
Objekt je znám pod místním označením "celní kolo". Jde patrně o nejasnou interpretaci funkce objektu, která byla zveřejněna Janem Rennerem v Muzejním Věstníku rakovnického muzea roku 1938. Dle ústní lidové tradice se při objektu mělo vybírat mýto. Ze současného stavu poznání písemných pramenů tuto domněnku nelze potvrdit ani pro blízké okolí.
Vzhledem k tomu, že objekt se nachází při cestě z Prahy na hrad Křivoklát, lze se domnívat, že objekt mohl mít i funkci milníku. Nelze vyloučit ani funkci mezního kamene, neboť v těchto místech probíhala též hranice s kyšickými statky, které byly pod patrimoniální správou místní šlechty. Uspokojivé vysvětlení funkce objektu nám současný stav poznání neposkytuje.

Materiál: karbonský arkózový pískovec

Rozměry: objekt je vytesán do nepravidelného kvádru výška 130 cm čelní šířka 50 - 60 cm, boční šířka 15 - 30 cm.

Transfer do Melicharova vlastivědného muzea: 14. 3. 1997